Historie místní
židovské komunity

RODINA GUSTAVA FRANKENBUSCHE a JULIUSE FRANKENBUSCHE

RODINA FRANKENBUSCHOVA

Rosalie Frankenbuschová, dcera Samuela a Kateřiny Frankenbuschových, pocházela z Třebonína u Čáslavi Narodily se jí 2 nemanželské děti – dcera Franciska¹ (*21.8. 1865) a syn Josef² (*5.5. 1867).

Josef Frankenbusch pracoval jako obchodník v Třeboníně. Oženil se s Agnes Friedmanovou dne 1.4. 1891.³

Vychovali spolu 6 dětí:

• Berta, nar. 3.2. 1892⁴, zemřela 6.3. 1913 v 21 letech na tuberkulosu⁵
• Julius, nar. 4.3. 1893⁶
• Rudolf, nar. 2.3. 1894⁷
• Marie, nar. 16.8. 1895⁸, zemřela v 6 letech 3.3. 1902⁹
• Gustav, nar. 12.1. 1897¹⁰
• Karel, nar. 1.7. 1898¹¹, zemřel 20.10. 1898¹²

Roku 1906 se Frankenbuschovi přestěhovali do Kutné Hory.¹³ Josef Frankenbusch zde provozoval obchod s vetešnictvím a kramářstvím. Obchod později zdědil jeho syn Rudolf Frankenbusch.¹⁴

RODINA JULIUSE FRANKENBUSCHE

V 21 letech Julius Frankenbusch zažil velké dobrodružství. Pravděpodobně byl vyslán jako obchodník do New Yorku. Juliusova velká plavba začala v přístavu v Brémách na lodi Kaiser Wilhelm der Grosse dne 15.4. 1914.¹⁵ Cestoval 3.třídou. Do New Yorku připlul 22.4. 1914.¹⁶ Pravděpodobně zde zůstal až do konce 1. světové války.

Po návratu z Ameriky se seznámil Annou Langbartovou, dcerou Fanni Langbartové, rozené Brillové. Společně bydleli v Kutné Hoře, kde se jim také narodily 2 dcery:

• Marta 10.7. 1920
• Irena 21.10. 1921¹⁷

Od roku 1931 do roku 1934 žila rodina v Praze. Poté se přestěhovala na Peruc do domu č.p. 120 (ulice Komenského), kde provozovala obchod s textilním zbožím. Později si Frankenbuschovi zakoupili nádhernou vilu č.p. 231 (ulice Danešova).

Marta Frankenbuschová se vyučila švadlenkou.¹⁸

Deportace:

ANNA FRANKENBUSCHOVÁ – deportována dne 22.2. 1942 transportem Y, č. 90 z Kladna do Terezína. Z Terezína byla deportována dne 12.6. 1942 do koncentračního tábora Trawniki v Polsku transportem AAk, č. 234. Zahynula.¹⁹

JULIUS FRANKENBUSCH - deportován dne 22.2. 1942 transportem Y, č. 89 z Kladna do Terezína. Z Terezína byla deportován dne 12.6. 1942 do koncentračního tábora Trawniki v Polsku transportem AAk, č. 232. Zahynul v koncentračním táboře Majdanek dne 30.8. 1942.²⁰

MARTA FRANKENBUSCHOVÁ – narozena dne 10.07.1920, před deportací bydlela v Peruci, deportována dne 22.2. 1942 transportem Y, č. 91 z Kladna do Terezína. Z Terezína byla deportována dne 12.6. 1942 do koncentračního tábora Trawniki v Polsku transportem Aak, č. 233. Zahynula.²¹

IRENA FRANKENBUSCHOVÁ – narozena dne 21.10. 1921, před deportací bydlela v Peruci, deportována dne 22.2. 1942 transportem Y, č. 92 z Kladna do Terezína. Z Terezína byla deportována dne 12.6. 1942 do koncentračního tábora Trawniki v Polsku transportem Aak, č. 235. Zahynula.²²

RODINA GUSTAVA FRANKENBUSCHE

Gustav Frankenbusch se oženil s Helenou Langbartovou, sestrou Anny Langbartové. Společně bydleli v Peruci v domě č.p. 155 (ulice Žižkova). Měli spolu dva syny:

• Otta 4.3. 1924 ²⁴
• Eduard 31.3. 1927²⁵, ²⁶

Gustav Frankenbusch provozoval obchod s kůžemi v domě č.p. 120, ve kterém byl také obchod Juliuse Frankenbusche.¹⁸

Celá rodina byla deportována z Kladna do Terezína 22.2. 1942.

Z Terezína byl Gustav, Helena a Eduard Frankenbuschovi deportováni 18.12. 1943 do Osvětimi do tzv. Rodinného tábora. 18.5. 1944 přijel do Osvětimi také Otto Frankenbusch.

V rodinném táboře žilo tehdy přibližně 10 000 vězňů. Koncem června a počátkem července byly vyhlášeny přípravy k pracovnímu transportu, konaly se selekce, při nichž bylo vytříděno 3 500 práceschopných mužů a žen. Postupně odcházela mužská komanda do Schwarzheide a Blechhammeru, ženská do Christianstadtu, do táborů Stutthofu, Neuengamme i do jiných táborů. ³³



SCHWARZHEIDE

Mapka pochodu smrti ze Schwarzheide do Terezína.
Zdroj: Aleš Fuchs, Hans Gaertner, Ute Näser, Schwarzheide - Nezapomeňte!: Dopisy vězňů z pochodu smrti. Faun, 2012.³⁴

Jedná se o jeden z nejdelších pochodů smrti. 3. červenec 1944 bylo do tábora dopraveno téměř tisíc českých vězňů židovského původu z Osvětimi-Březinky. Pracovat tu měli v továrně BRABAG na výrobu pohonných hmot pro německou armádu. Před příchodem Sovětské armády začali Němci Schwarzheide evakuovat. Slabé jedince poslali do Sachsenhausenu ke zplynování, dalších asi 600 vězňů se 18. dubna kolem 5. hodiny ráno vydalo na pochod, který měl skončit až v Terezíně. ³¹

Siegfried Zeckel vzpomíná:

"Když kolona dorazila, byl jsem zrovna s několika stejně starými dětmi na silnici. Protože u nás cesta stoupá, esesáci poháněli a bili muže, vlekoucí vozy. Jedna oběť se pod bičem zhroutila. Krvácejícího muže hodili na vůz. Teprve pak jsem zpozoroval, že už tam leželi další."

21. dubna šli vězni pouze jednu cestu v délce 16 km, pochodovali do Saupsdorfu do stodoly, kde měli přenocovat. Šest mužů bylo zastřeleno, pět terezínských a jeden nežidovský vězeň.

Vězeň Jaroslav Kafka na Saupsdorf vzpomíná: "Zůstali jsme ve stodolách přes noc. Když jsme přišli, vybrali esesáci vězně, kteří ještě mohli chodit, aby odvezli ty, jež se cestou zhroutili. Komando se nevrátilo."

Po několika dnech bez přídělu jídla rozdali vězňům "polévku" ze shnilých brambor. Všichni vězňové onemocněli průjmem, jenž těm nejoslabenějším způsobil smrt.³²

Domnívám se, že Eduard Frankenbusch zemřel buď po zkažené polévce na průjem nebo byl vybrán mezi vězně, kteří ještě mohli chodit“ „aby odvezli ty, jež se cestou zhroutili. Komando se nevrátilo."

Krátce před 5. květnem byla kolona vězňů rozdělena na dvě skupiny, židovskou a nežidovskou. Nežidovská postupovala pěšky a skončila 9. května u Skalice, kde byla objevena sovětskou armádou. Židovská skupina byla naložena a v otevřených vagonech převezena do České Lípy. Vlak dorazil v 8 hodin 6.5. 1945 a otevřené nákladní vagony zde stály v hustém dešti dva dny. Po celou dobu nedostali vězni žádné jídlo. V České Lípě bylo zavražděno nebo zde zemřelo 17 vězňů.³²

Mezi nimi byl i Otta Frankenbusch. Byl zastřelen 7.5. 1945 ve vlaku u České Lípy.

Přeživší vězni pokračovali vlekem do Litoměřic a odtud pokračovali zcela vysílení do Terezína.²⁴

Gustav Frankenbusch byl deportován do Blechhammeru, do pracovního tábora 80 km vzdáleného od Osvětimi. Zde pracoval v továrně IG Farben na syntetický plyn. Z tohoto tábora šel také pochod smrti, ale pravděpodobně v něm Gustav nebyl, jelikož byl v Blechhammeru osvobozen.

Holocaust přežila také jeho manželka Helena, která se vrátila z Bergen Belsenu.

„Gustav i Helena se vrátili. Přestěhovali se do Loun. Pracovali s kůžemi, které sbírali po vesnicích, ale svůj vlastní obchod už neprovozovali.“

„Smrt obou synů si vyčítali celý život.“³⁰

paní Samuelová, perucká pamětnice¹⁸



DEPORTACE

HELENA FRANKENBUSCHOVÁ byla deportována dne 22.2. 1942 z Kladna do Terezína transportem Y. Odtud byla deportována do Osvětimi transportem Ds 18.12. 1943. Byla osvobozena v Bergen Belsenu.

GUSTAV FRANKENBUSCH byl deportována dne 22.2. 1942 transportem Y z Kladna do Terezína. Odtud byl deportován do Osvětimi transportem Ds dne 18.12. 1943. Byl osvobozen v Blechhammeru.²⁷

OTTA FRANKENBUSCH byl deportován dne 22.2. 1942 z Kladna do Terezína transportem Y, č. 96. Odtud byl deportován do Osvětimi dne 18.5. 1944 transportem Eb, č. 881. Odtud by převezen do tábora Schwarzheide (pobočný tábor Sachsenhausenu) . Byl zastřelen na pochodu smrti 7.5. 1945 v České Lípě.²⁸

EDUARD FRANKENBUSCH byl deportován dne 22.2. 1942 z Kladna do Terezína transportem Y, č. 95. Odtud byl deportován do Osvětimi dne 18.12. 1943 transportem Ds, č. 1583. Odtud byl deportován do Schwarzheide.²⁹ Zahynul na pochodu smrti.

O rodině si můžete přečíst údaje ZDE: Slánští zmizelí sousedé - rodina Frankenbušova

Zpracovala Anna Krausová, členka Spolku na obnovu židovských památek na Perucku. Odborným garantem je historik a pedagog Gymnazia Václava Hlavatého Louny PhDr. Karel Mareš.

Poděkování autorky naleznete ZDE.

Fotografie a dokumenty rodiny Frankenbuschových

Dům, kde před deportací bydlel Gustav Frankenbusch Žižkova ul., č.p. 155, Peruc